Životní prostředí

Tvrzení

Pardubický kraj má znečištěné ovzduší a může za to Elektrárna Chvaletice.

Skutečnost

Ovzduší Pardubického kraje patří naopak k nejčistším v ČR (i díky investicím v Elektrárně Chvaletice). …více

Jestli životní prostředí v Pardubickém kraji něco trápí, pak jsou to staré neřešené zátěže v rámci privatizace státních podniků Synthesia a Paramo. Dominantním zdrojem znečišťování v Pardubickém kraji jsou malé stacionární zdroje lokálního vytápění domácností, které se podílejí zejména na emisích tuhých znečišťujících látek (59 %) a oxidu uhelnatého (71 %). Elektrárna Chvaletice dlouhodobě splňuje povolené emisní limity ve všech klíčových parametrech, které jsou určující pro kvalitu životní prostředí. V minulosti investovala miliardy korun do mnoha ekologických opatření a díky tomu dnes vyrábí tu nejčistší energii v historii. V současnosti vypouští jen zlomek původního množství emisí a po aktuálně probíhající modernizaci se její dopad na životní prostředí ještě sníží.

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí, ČHMÚ


Tvrzení

Elektrárna Chvaletice je 3. největším znečišťovatelem v ČR a měla by být okamžitě zavřena.

Skutečnost

Podle většiny klíčových ukazatelů elektrárna na stupně vítězů zdaleka nedosahuje. …více

Tvrzení je poněkud zavádějící, protože třetí pozice patří Elektrárně Chvaletice v rámci hlavních znečišťujících látek pouze v oblasti oxidů dusíku. Mimochodem právě emise tohoto druhu se díky aktuálně probíhající modernizaci za 3 miliardy Kč výrazně sníží. Pokud jde o ostatní druhy škodlivin (oxid siřičitý, polétavý prach, rtuť atd.), díky důkladné ekologizaci v minulosti dnes patří elektrárna naopak k nejčistším. Požadavek na zavření elektrárny kvůli údajně nepříznivému vlivu na životní prostředí je teda zcela nemístný. Elektrárna Chvaletice dosud nikdy nevyráběla elektřinu s tak nízkými emisemi.

Zdroj: Integrovaný registr znečištění


Tvrzení

Konference v Paříži byla průlomová, svět se jednomyslně shodl na ukončení éry fosilního průmyslu.

Skutečnost

Nová klimatická smlouva jen zrecyklovala čtvrt století staré fráze - žádné konkrétní závazky podepsány nebyly. …více

Navzdory tomu, že novináři píší o klimatické konferenci v Paříži jako o historickém mezníku či průlomu, ve skutečnosti žádné zásadní nové závazky přijaty nebyly. Konference pouze zopakovala stanovisko z roku 1992, kdy v Riu de Janeiru vznikla Mezinárodní úmluva o změnách klimatu a vlády se zavázaly, že budou blíže nespecifikovaným způsobem bojovat proti globálnímu oteplování. Pařížská konference také zopakovala stanovisko EU ke Kjótskému protokolu, že by se oteplování mělo zastavit na hranici 2 °C. Pro doplnění: je to hranice, která neplyne z vědeckých poznatků, ale pouze náhodné číslo určené politiky. V Paříži nebyly dohodnuty žádné konkrétní postupy, jak cíle dosáhnout. Žádné konkrétní závazky tentokrát – na rozdíl od Kjóta – přijaty nebyly. Ani mechanismy sledování, zda se tyto závazky plní. Ani žádné sankce za neplnění.

Zdroj: klimaskeptik.cz


Tvrzení

Pokračování těžby uvrhne Ústecký kraj zpět do 70. a 80. let.

Skutečnost

Těžba a spalování hnědého uhlí na severu Čech už bude jenom klesat, nehledě na limity. …více

Žádná varianta pokračování těžby Ústecký kraj zpět do 70. či 80. let rozhodně neuvrhne. Tehdejší situace byla naprosto odlišná hned v několika oblastech. Objem těžby byl oproti dnešku dvojnásobný a energetické zdroje ještě nepodstoupily modernizaci (zejména odsíření). Z uhlí se navíc vyráběla převážná většina elektřiny a tepla. Po ekologizaci energetiky a útlumu těžby se životní prostředí Ústeckého kraje výrazně proměnilo. Díky těmto změnám dnes dokonce energetika ani není největším znečišťovatelem. A i kdyby vláda rozhodla o plném prolomení limitů (včetně dolu ČSA), celkový objem těžby už bude pouze klesat a stejně tak i objem spalovaného hnědého uhlí v českých elektrárnách a teplárnách.

Zdroj: VUPECK-ECONOMY, Dlouhodobá prognóza trhu s hnědým uhlím (2015), ČHMÚ


Tvrzení

Špatné ovzduší poškozuje zdraví obyvatel Mostecka dodnes.

Skutečnost

Mostecko nemá výrazně horší prostředí než ostatní regiony v ČR, zdravotní problémy obyvatel mají jiné příčiny. …více

Ovzduší Ústeckého kraje je po ekologizaci energetiky z hlediska hlavních škodlivin již srovnatelné s ovzduším ve zbytku republiky. Tento posun se ostatně částečně odráží už nyní i na zdravotním stavu obyvatel. Například počet alergiků či astmatiků zde poklesl pod celorepublikový průměr. Nižší průměrná délka života a vyšší koncentrace některých onemocnění má pravděpodobně jiné příčiny - zejména individuální životní podmínky (zaměstnanost, způsob života atd.) a především na Mostecku také dlouhodobé období s nevyhovujícím emisním prostředím před ekologizací energetiky.

Zdroj: ČSÚ, Státní zdravotní ústav, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR


Tvrzení

Ústecký kraj má nejšpinavější ovzduší v ČR, protože má nejvyšší emise.

Skutečnost

Ústecký kraj má srovnatelné ovzduší se Středočeským krajem. …více

Ústecký kraj je průmyslovým srdcem ČR, které produkuje nejvíce elektřiny a tepla a spaluje také nejvíce energetických paliv (především hnědé uhlí). Proto má také jedny z nejvyšších emisí hlavních škodlivin (oxid siřičítý, oxidy dusíku, tuhé znečišťující látky). Díky odsíření velkých zdrojů v 90. letech se však tyto emise již pohybují na tak nízkých hodnotách, že v ovzduší již nepředstavují významné znečištění. Emise obecně o reálném stavu ovzduší mnoho neříkají - při hodnocení je nutné brát v úvahu imise, tedy skutečně naměřené hodnoty. A právě v těchto parametrech je na tom dnes Ústecký kraj v podstatě stejně jako například Středočeský kraj. Imise oxidů dusíku jsou dokonce nižší. Rozhodně tedy neplatí teze, že Ústecký kraj má nejšpinavější ovzduší v ČR. Největším zdrojem znečištění jsou dnes lokální topeniště a doprava.

Zdroj: ČHMÚ


Tvrzení

Hluk rypadla RK5000, které pracuje v lomu ČSA, má sílu 120 decibelů.

Skutečnost

Hladina hluku je zhruba třetinová, plní tedy zákonné normy pro noční klid. …více

Korečkové rypadlo RK 5000 je sice hlučnější než ostatní velkostroje, ovšem i tak se svým hlukem splňuje stanovené hlukové normy. Dle měření v osadě Černice (500 m od lomu) z let 2011 až 2013 se průměrná hodnota hluku ze všech rýpadel v lomu pohybuje pod 40 decibel.

Zdroj: Severní energetická, nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací


Tvrzení

Pokračování těžby se nevyplatí kvůli vysokým externím nákladům (zničené zdraví, rychlejší úmrtnost, poničené životní prostředí).

Skutečnost

Studie, která toto tvrdí, je nadhodnocená a manipulativní. …více

V případě plného prolomení limitů na lomu ČSA by podle studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy do roku 2050 dosáhly škody na zdraví a životním prostředí 25 miliard korun. Analýza však prezentuje pouze externí náklady a nikoliv již v současnosti realizované platby firem za tyto externality. Mnoho externích nákladů je již nyní hrazeno, proto už nejde o externí náklady ve smyslu jejich definice. Firmy platí za emise klasických znečišťujících látek, kupují si povolenky na emise skleníkových plynů, v cenách elektřiny přispívají na podporu obnovitelných zdrojů a těžební společnosti zase platí například za dobývací prostor. Se studií Centra nesouhlasí ani odbory, podle nichž jde pouze o aktualizaci starší analýzy v intencích zadání ekologických aktivistů.

Zdroj: Teplárenské sdružení ČR, Odborový svaz pracovníků v hornictví, geologii a naftového průmyslu


Tvrzení

Krajina pod Jezeřím zmizela, místo ní je stále se zvětšující hnědouhelná jáma.

Skutečnost

Lom se již delší dobu spíše zmenšuje a po rekultivaci zmizí úplně. …více

Tvrzení je zavádějící, protože hnědouhelná jáma se v současnosti spíše zmenšuje. Souběžně s těžbou v lomu ČSA totiž probíhá rekultivace vytěžených prostor, takže pokud těžba pokračuje, jáma zůstává přibližně stejně velká. Nyní však těžaři již narazili na limity, takže skrývka nepostupuje dál a pouze se dotěžuje již odkrytý prostor. Rekultivace však běží i nadále a časem (za desítky let) přemění celý prostor lomu ČSA v novou krajinu. Apokalyptický výjev stále se zvětšující hnědouhelné jámy je proto nejen nesprávný, ale také nepřiměřený.

Zdroj: Severní energetická


Tvrzení

V případě úplného prolomení limitů by těžba v lomu ČSA pokračovala až do 22. století.

Skutečnost

V rámci druhé etapy těžby na ČSA se počítá s dobýváním nejkvalitnějšího ložiska v ČR cca do roku 2070. …více

Pokud jde o budoucnost těžby v lomu ČSA, prakticky jakékoliv předpovědi jsou zatím spekulativní a předčasné. Vláda totiž i nadále oddaluje rozhodnutí o limitech, což posouvá i dataci eventuální 2. etapy těžby. Kdyby v roce 2015 limity zrušila a těžební společnosti by se podařilo vyřešit všechny střety zájmů i potřebná povolení, těžba by pravděpodobně pokračovala cca do roku 2070.

Zdroj: Severní energetická


Tvrzení

Když bude pokračovat těžba, klesne cena nemovitostí v Litvínově.

Skutečnost

Ceny nemovitostí se odvíjejí zejména od kupní síly obyvatel a tu může těžba naopak zvýšit. …více

Ceny nemovitostí v Litvínově budou klesat ve chvíli, kdy klesne kupní síla obyvatel. A k tomu dojde právě tehdy, když region definitivně ztratí perspektivu - odejdou firmy, odtečou peníze, klesne počet pracovních pozic, vzroste nezaměstnanost. Naopak s dobrou perspektivou a dostatkem práce lze u nemovitostí v Litvínově a okolí očekávat zachování stávající cenové hladiny. Pokud tedy bude pokračovat těžba, vzniknou nové pracovní příležitosti a oblast přiláká nové odborníky. Tím se zvýší kupní síla obyvatelstva a může se i rozhýbat onen trh s nemovitostmi.

Zdroj: Asociace realitních kanceláří ČR


Tvrzení

Hnědé uhlí má v porovnání se zemním plynem dvojnásobné emise skleníkových plynů.

Skutečnost

Vezmeme-li v úvahu i nepřímé emise, srovnání už vychází pouze mírně ve prospěch zemního plynu (poměr 7,6 ku 10,2). …více

Porovnáme-li pouze přímé emise, které vznikají při spalování, hnědé uhlí skutečně produkuje přibližně dvojnásobné množství skleníkových plynů oproti zemnímu plynu. Tento fakt je ostatně opakovaně zdůrazňován a využíván ve snaze omezit produkci a užití hnědého uhlí. Pohled na situaci se však změní, zohledníme-li také výskyt a úroveň nepřímých emisí v celém výrobním cyklu (včetně těžby, dopravy, spotřeby). V tomto ohledu je totiž zemní plyn daleko škodlivější - jeho nepřímé emise jsou na úrovni 7,6 násobku nepřímých emisí hnědého uhlí (jinak řečeno: nepřímé emise hnědého uhlí dosahují pouze 13,1 % nepřímých emisí zemního plynu). Studie, která dospěla k těmto závěrům, přitom počítala s reálnými hodnotami v případě hnědého uhlí a optimistickým vyčíslením u zemního plynu. Analýza navíc nebrala v úvahu vyšší produkci vodní páry u zemního plynu (vodní pára je též významný skleníkový plyn). Pro zajímavost: 80 % nepřímých emisí zemního plynu užívaného v ČR vzniká při dopravě na území Ruska, Ukrajiny, SR a ČR. V důsledku výše uvedených skutečností porovnání celkových emisí oxidu uhličitého při produkci, dopravě a užití hnědého uhlí a zemního plynu již neukazuje na propastný rozdíl v dopadech na skleníkový efekt.

Zdroj: Porovnání emisí z hnědého uhlí a zemního plynu (VUPEK, 2010)


Tvrzení

Kontaminace půdy v Mostecké pánvi a jejím okolí způsobuje potíže s návratem fauny a flóry.

Skutečnost

Mostecko už dnes vyniká vysokou biodiverzitou a je jako stvořené pro výlety nadšených pozorovatelů a milovníků přírody. …více

V posledních dvou desetiletích zažívá příroda na Mostecku velkou renesanci - díky výrazným ekologickým opatřením v elektrárnách a teplárnách se vyčistilo ovzduší i voda. Emise znečišťujících látek dosahují již pouhého zlomku objemu z počátku 90. let. Koncentrace škodlivin v půdě tedy pochází v drtivé většině z minulých let a již významně neroste (kromě toho je sporné, zda kontaminaci způsobila právě těžba a zda dílčí neúspěchy způsobila kontaminace). Rekultivace výrazně napomohla zvýšení rozmanitosti vegetace i drobné fauny. Vyhynulé biotopy byly nahrazeny novými - například místo kulturní stepi v někdejší zemědělské krajině tu vznikla na výsypkách a nezalesněných plochách nová bezlesí, nabízející příležitost k životu druhům otevřených biotopů, ať už rostlinným nebo živočišným. Zajímavým biotopem, dosud v oblasti příliš neznámým, jsou například ovocné sady a vinohrady. Obnova krajiny dále umožnila vznik mnoha rozmanitých prostředí, v nichž se výborně daří i nejrůznějším živočichům. Díky mnoha novým jezírkům, která postupně zarůstají vodní a bažinnou vegetací, se tu vyskytují například až tisíce žab a čolků, jejichž druhy patří mezi chráněné. Kromě obojživelníků tu žije i celá řada vzácných druhů ptáků, například slavík modráček.

Zdroj: ČZU, ČHMÚ


Tvrzení

Ozdravení ovzduší Ústeckého kraje bylo pouze přechodné, nyní trend stagnuje a někde znečištění znovu roste (kvůli tomu, že se lidé v domácnostech vrátili k uhlí).

Skutečnost

Ekologická zátěž zůstala v porovnání se začátkem 90. let minimální, za dílčí zhoršení rozhodně nemůžou domácí kotle na uhlí, ale především zvýšení dopravního provozu . …více

Emise znečišťujících látek dosahují pouhého zlomku objemu z počátku 90. let. Koncentrace škodlivin v půdě tedy pochází v drtivé většině z minulých let a již významně neroste. Argumenty, že stávající (od roku 2006) stagnaci či i mírné zhoršení kvality ovzduší způsobuje návrat k uhlí v domácnostech, nemají oporu ve výrobních a prodejních statistikách. Produkce tříděného hnědého uhlí se od roku 1994 do roku 2008 snížila ze 7,35 na 2,63 milionu tun, přičemž množství prodávaného tříděného uhlí je od roku 1999 s menšími výkyvy prakticky beze změn (mezi 2,6 a 3,5 milionu tun). Důvodem nepatrného zhoršení některých parametrů (zejména NOx, PM10 ale i organických látek) budou pravděpodobně jiná paliva (biomasa, odpad či plyn) a především zvýšení dopravní zátěže.

Zdroj: MŽP, Czech Coal


Tvrzení

Ústecký kraj má kvůli povrchové těžbě vyšší nemocnost i úmrtnost.

Skutečnost

Podle aktuálních údajů mají Severočeši srovnatelný zdravotní stav s ostatními obyvateli ČR a vliv současné povrchové těžby je minimální. …více

Mezi obvyklý ukazatel stavu životního prostředí patří alergická onemocnění. Podle tohoto ukazatele byl sice v minulých letech Ústecký kraj regionem s nadprůměrným počtem pacientů alergologie, ale vývoj v posledních letech naznačuje, že oproti ostatním krajům se jeho pozice postupně mění. V ČR dochází k neustálému růstu počtu těchto pacientů, zatímco v Ústeckém kraji se jejich počet od roku 2002 stabilizoval a kraj se tak pohybuje pod celorepublikovým průměrem. rovněž srovnání krajů v počtu obyvatel trpících astmatem v roce 2007 ukazuje, že obyvatelé Ústeckého kraje nepatří mezi nejvíce postižené, a Ústecký kraj se pohybuje pod celorepublikovým průměrem. Téma ještě vyžaduje otevřít otázku, co ovlivňuje zdravotní stav populace. Podle Státního zdravotního ústavu a okresních hygienických stanic se na něm z 50 % podílí tzv. „vnitřní hygiena“, tj. individuální podmínky a způsob života, zatímco vnější hygienické faktory (stav životního prostředí) pouze z 20 %. Dalších 20 % ovlivňuje stav zdravotní péče a 10 % vlivu tvoří genetické faktory. Individuální podmínky způsobu života jsou nejvíce ovlivňovány vzděláním, zaměstnaností a životními návyky. Například studie HELEN, která zpracovala rozsáhlý vzorek obyvatel 20 okresních měst, poukazuje na prokazatelnou souvislost špatného zdravotního stavu s nezaměstnaností, tabakismem a alkoholismem.

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí, ČSÚ, Státní zdravotní ústav, OHS Most


Tvrzení

Mostecká pánev i nadále trpí kvůli znečištění ovzduší, vody a půdy, momentálně zde sledujeme stagnaci a zhoršení stavu.

Skutečnost

Po modernizaci a ekologizaci energetiky jsou již úrovně znečištění srovnatelné s ostatními regiony a mnohem nižší než například v Praze. …více

Přestože Ústecký kraj má stále pověst kraje s nejhorším životním prostředím, statistická data tento stereotyp vyvracejí, v řadě ukazatelů znečištění ho dokonce některé kraje už dávno předstihly. Tento pokrok lze dokumentovat například i na vývoji emisí. V souvislosti se spalováním uhlí v uhelných elektrárnách je nejvýznamnější škodlivou látkou oxid siřičitý. Od roku 1994 do roku 2001 došlo k nebývalému snížení jeho emisí v ovzduší Ústeckého kraje o cca 88 % (z 112 t/km na 13,5 t/km), a to zejména díky odsíření elektráren. Od roku 1994 velké zdroje znečištění, které se podílejí na celkových emisích stacionárních zdrojů zhruba 70 %, snížily své emise tuhých látek téměř o 94 % a k podobnému poklesu došlo i u středních a menších zdrojů znečištění. Tento posun se blahodárně projevil v imisích, které reprezentují to, co skutečně dýcháme (naměřené hodnoty): koncentrace oxidu siřičitého a arsenu jsou zde v poslední době srovnatelné se středními Čechami. Rovněž došlo ke snížení koncentrace prachových částic a dočasně i koncentrace oxidů dusíku, jejichž významnými producenty jsou zdroje mimo energetiku. Argumenty, že stávající (od roku 2006) stagnace či i zhoršení kvality ovzduší je způsobena návratem k uhlí v domácnostech, nemají oporu v prodeji uhlí určeného pro domácnosti. Produkce tříděného hnědého uhlí se od roku 1994 do roku 2008 snížila ze 7,35 na 2,63 milionu tun, přičemž množství prodávaného tříděného uhlí je od roku 1999 s menšími výkyvy prakticky beze změn (mezi 2,6 a 3,5 milionu tun). Důvodem dílčího zhoršení kvality v ovzduší pravděpodobně budou jiná paliva (biomasa, odpad či plyn), a především zvýšení dopravní zátěže.

Zdroj: VŠCHT, ČHMÚ, ČSÚ


Tvrzení

Těžební limity vznikly pouze kvůli ochraně lidských sídel a definitivně vylučují další dobývání v příslušných oblastech.

Skutečnost

Usnesení o limitech vzniklo zejména kvůli ochraně životního prostředí a nevylučuje budoucí pokračování těžby šetrnějším způsobem. …více

Důvodová zpráva k usnesení vlády č. 444/1991 vysvětluje vznik těžebních limitů těmito slovy: „Limity ekologické zátěže území představují stanovení nepřekročitelných hranic v území, za nimiž nesmí být těžbou a energetikou přímo narušovány a likvidovány přírodní prvky, tvořící součást územního systému ekologické stability krajiny, sídelní struktura a infrastruktura zajišťující život v území a dále nejvýše přípustné zátěže základních složek prostředí, tzn. půdy, vody a ovzduší.“ Aktivisté bohužel rádi vytrhávají z tohoto kontextu pasáž „sídelní struktura a infrastruktura zajišťující život v území“, tím je však původní záměr nemístně redukován a zkreslován. Z důvodové zprávy vyplývá, že vláda Petra Pitharta usilovala prioritně o „zachování únosného životního prostředí proti dosavadní bezohledné exploataci využitelných zásob.“ Sluší se také dodat, že limity vznikly zejména kvůli tehdejšímu nedostatku ekologické legislativy: „Stanovení limitů (...) nemůže být odsunuto do doby zpracování potřebné územně plánovací dokumentace, kterou lze odhadovat na několik let.“ Stejná důvodová zpráva dále vysvětluje, že linie byly stanoveny shodně s časovým horizontem návrhu státní energetické politiky ČR pro období do roku 2005, a přímo uvádí, že „je třeba počítat s tím, že v dlouhodobém výhledu mohou být tyto linie dále zpřesňovány.“ A velmi důležité sdělení stojí v samotném závěru dokumentu z roku 1991: „Tyto závazné nepřekročitelné linie těžby se vztahují především na povrchovou těžbu lomů při dnešní technologii. Nevylučují v budoucnu šetrnější způsoby dobývání či jiné využití zásob, pokud budou minimalizovány jejich negativní vlivy na úroveň přijatelnou občanům a samosprávám měst a obcí v SHP.“ Zda již nyní nastala doba, o které se ve zprávě hovoří, je na posouzení české vlády a jejích orgánů.

Zdroj: Důvodová zpráva usnesení vlády ČR ze dne 30. října 1991 č. 444


Tvrzení

Podle AV ČR těžební limity ochraňují zdraví obyvatelstva severních Čech, jejich prolomení by přineslo externí náklady 444,8 miliardy korun.

Skutečnost

Výpočty akademiků jsou založeny na starých předpokladech z období před modernizací a ekologizací české energetiky, jejich dřívější výsledky byly navíc mnohokrát zpochybněny. …více

Vyčíslení externích nákladů, které by údajně byly spojeny s pokračováním těžby za limity, patří k dlouhodobým argumentům zastánců těžebních limitů. Není přitom náhoda, že odborné instituce tyto kalkulace často realizují přímo na jejich zakázku (Greenpeace či sdružení Kořeny). V roce 2012 tak například Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy dospělo k částce 1,3 bilionu korun. Letos ocenila Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR stejné náklady částkou 444 miliard. V obou případech přitom odborníci vycházeli z dat, která byla sestavena na konci 90. let, tedy v období před modernizací a ekologizací českých tepláren, elektráren a samotné povrchové těžby uhlí. Všechny podobné studie byly navíc v minulosti mnohokrát zpochybněny. Prašnost, hluk a další negativní vlivy povrchového dobývání pochopitelně nelze bagatelizovat. Pokud bychom je ovšem označili za neslučitelné s civilním obyvatelstvem, museli bychom uzavřít nejen všechny hnědouhelné lomy, ale také všechny ostatní provozy, které nějakým způsobem ovlivňují zdraví zaměstnanců či okolního obyvatelstva (podle této logiky by nebyla přípustná ani rekonstrukce silničních komunikací). Česká energetika udělala v posledních letech obrovský krok kupředu a legislativní podmínky ji tlačí k další modernizaci a snižování emisí. Výsledkem bude výroba elektřiny a tepla z uhlí bez výraznějších vlivů na životní prostředí. Podstatnými změnami prošla také samotná povrchová těžba, lidská sídla dnes ochraňují mlžné stěny, zelené valy či odhlučňovací stěny.

Zdroj: Severní energetická, AV ČR


Tvrzení

Ústecký kraj na těžbu po celou dobu jen doplácí a většina obyvatel dlouhodobě odmítá prolomení limitů a bourání dalších obcí.

Skutečnost

Přímo na Mostecku se pouze 12 % lidí domnívá, že jim těžba hnědého uhlí znepříjemňuje život, obecný odpor obyvatel kraje proti těžbě není prokazatelný. …více

Tvrzení, že těžba uhlí znepříjemňuje život lidem na Mostecku, kteří žijí v blízkosti hnědouhelných lomů, je mýtus rozšířený ve zbytku ČR (názor 59 % obyvatel). Samotní obyvatelé Mostecka jsou však opačného názoru - 84 % jich odmítlo, že by jim přítomnost dolů znepříjemňovala život, pouze 12 % lidí to připustila. Tvrzení, že většina obyvatel Ústeckého kraje dlouhodobě odmítá prolomení limitů a bourání dalších obcí, je přinejmenším odvážné, protože různé průzkumy poukazují na různé postoje k tomuto tématu. Například průzkum agentury Phoenix research naznačil, že většina Čechů je pro prolomení limitů, pokud by to vedlo ke snížení cen energií.

Zdroj: IBRS, Phoenix research (2014)


Tvrzení

Vítr může v roce 2050 vyrábět až třetinu elektřiny v ČR.

Skutečnost

Možnosti využití větrné energie u nás výrazně omezují geografické podmínky. …více

Potenciál využití větrné energie v České republice je dán její větrnou mapou. Je bohužel značně omezený a navíc se nejvýhodnější místa nacházejí v horských, ekologicky cenných partiích. V současné době je instalovaný výkon větrných elektráren u nás něco málo přes 260 MW. Koeficient ročního využití našich větrných elektráren byl v posledních letech okolo 11 %. U konkrétní elektrárny však velmi silně závisí na jejím umístění, kvalitě turbíny i způsobu provozování. Podíl na výrobě elektřiny u nás je méně než 0,5 %, představa, že do 35 let dojde k jeho navýšení na více než 30 %, je tedy přinejmenším odvážná. Ústav fyziky atmosféry AV ČR uvádí, že maximální technicky realizovatelný výkon větrných elektráren ČR je pouze 2700 MW. A kvůli již zmíněnému nižšímu ročnímu koeficientu využití by tento výkon dokázal ročně vyrobit okolo 6 TWh, což je necelých 10 % celkové české spotřeby elektřiny. Český větrný optimismus by měly brzdit také větrné farmy na severu Německa, kterým ty české mohou sotva konkurovat.

Zdroj: Perspektivy české energetiky - současnost a budoucnost (D. Drábová, V. Pačes a kol. 2014)


Tvrzení

Uhlí je špinavé, obnovitelné zdroje jsou čisté.

Skutečnost

Modernizace a ekologizace elektráren udělala z uhlí čisté palivo. …více

Počátkem devadesátých let byl s ohledem na neutěšenou ekologickou situaci v ČR přijat Zákon o ochraně ovzduší č. 309/91 Sb., ve kterém byly stanoveny limity pro jednotlivé zdroje emitující škodliviny (zejména jde o produkty síry, dusíku a tuhé emise - prach). Od roku 1999 platí tyto limity pro všechny provozovatele zdrojů znečišťujících ovzduší. V návaznosti na tento legislativní posun proběhla rozsáhlá modernizace a ekologizace energetických zdrojů, tj. elektráren a tepláren. V hnědouhelné Elektrárně Chvaletice byla například provedena denitrifikace (snížení emisí NOx z 950 mg/m3 na 350 mg/m3), a odsíření (snížení emisí SO2 ze 7000 mg/m3 na 60 mg/m3). Celková roční produkce emisí se snížila z cca 80000 tun na dnešních cca 6000 tun. Elektrárna momentálně prochází kompletní modernizací. Do roku 2020 chce kompletně zrekonstruovat všechny 4 bloky s instalovaným výkonem 200 MW, a díky tomu splnit nejpřísnější požadavky na dlouhodobý ekologický provoz. Teze o špinavém uhlí je tedy přinejmenším zralá na revizi. Při porovnávání s OZE navíc stojí za to vzít v úvahu celý životní cyklus, jako to udělal švýcarský inženýr Ferrucio Ferroni. Podle jeho studie solární elektrárny vyvolávají vysoké emise skleníkových plynů. Ne ve fázi provozu, ale při jejich výrobě. Konkrétně jde o fluorid dusitý a fluorid sírový vznikající při zpracování křemíku. První z nich je dle vědců sedmnácttisíckrát účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý, druhý dokonce čtyřiadvacettisíckrát. Na každou kilowatthodinu elektřiny vyrobené ze slunečního záření tak podle Ferroniho připadá 978 gramů skleníkových plynů v ekvivalentu oxidu uhličitého, jež vznikly při výrobě a přepravě fotovoltaických panelů.To by znamenalo, že solární panely škodí životnímu prostředí více než uhlí. Moderní uhelné bloky s účinností přes 40 procent se totiž dostávají pod hranici 850 gramů oxidu uhličitého připadajícího na jednu vyrobenou kilowatthodinu.

Zdroj: MŽP, Elektrárna Chvaletice, studie Ferrucia Ferroniho


Tvrzení

Nejvíc na těžbě vždy prodělávají místní lidé, kteří měli tu smůlu, že se usadili na černém zlatě.

Skutečnost

Obce, které mají v katastru povrchová důlní díla, patří k nejbohatším v ČR. …více

Nejvyšší příjmy z vydobytých nerostů mají obce v oblasti těžby uranové rudy a uhlí. Roční příjmy z těžby uhlí převyšují 10 milionů korun například v obcích Most, Horní Jiřetín nebo Malé Březno. V sumárním vyjádření za období posledních sedmi let tak například město Most získalo do rozpočtu více než 150 milionů korun. Ještě lépe jsou na tom menší obce s menším rozpočtem, kde úhrady plynoucí z těžební činnosti mohou tvořit i více než 80 % rozpočtu obce (např Horní Jiřetín, Strupčice nebo Malé Březno).

Zdroj: XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách


Tvrzení

Zrušíme-li usnesení vlády o limitech těžby, bude to mít negativní dopady na zdraví obyvatel v regionu.

Skutečnost

Životní prostředí dnes chrání daleko sofistikovanější nástroje než limity - především EIA. …více

Pokud by vláda zrušila limity, znamenalo by to pouze to, že by mohlo začít řízení o případném povolení hornické činnosti. V jeho rámci je dnes nezbytné zpracovat i posouzení nejrůznějších dopadů, tzv. studii EIA (Environmental Impact Assessment). Jejím cílem je získat představu o tom, jaký bude výsledný vliv činnosti na životní prostředí, a vyhodnotit, zda je z tohoto ohledu vhodné ji realizovat, resp. za jakých podmínek je realizace akceptovatelná. Tento nástroj se dnes běžně užívá například ve stavebnictví a neexistuje jediný důvod, proč by neměl postačovat i v oblasti težebního průmyslu. Zatímco na začátku 90. let prakticky žádné efektivní nástroje na ochranu životního prostředí neexistovaly, a těžební limity ve formě usnesení vlády byly tudíž zcela logickým krokoem, současná legislativa je v tomto ohledu daleko vyspělejší a jednorázové kroky tohoto typu již nepotřebuje. Studii EIA dnes vyžadují všechny velké stavby a činnosti s výrazným dopadem na přírodu.

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí


Tvrzení

Prolomení limitů odsoudí k zániku zámek Jezeří, jediná přístupová cesta k němu dnes vede přes Horní Jiřetín.

Skutečnost

Zámek Jezeří těžba vůbec neohrožuje. …více

Lom ČSA by v případě prolomení limitů postupoval jiným směrem, zámek Jezeří tedy rozhodně neohrožuje. Pokud jde o dostupnost památky, v rámci druhé etapy těžby (za limity) se naopak zvýší, protože se počítá s obnovením silnice pod Krušnými horami.

Zdroj: Severní energetická


Tvrzení

Životní prostředí v severních Čechách je katastrofální.

Skutečnost

Krušné hory jsou dnes společně s Jizerskými nejčistšími horami v celé ČR. …více

Na vrcholcích Krušných a Jizerských hor je nejméně škodlivých látek z exhalací továren a elektráren. Obsah oxidu siřičitého a oxidů dusíků je mnohonásobně nižší než v době vzniku administrativních limitů, výrazně nižší než v Praze a dalších velkých městech.

Zdroj: Česká geologická služba



© Severní energetická a.s. 2015 | Mapa webu