Je uhlí potřeba?

Tvrzení

Administrativní limity na těžbu hnědého uhlí na Mostecku byly stanoveny zákonem.

Skutečnost

Nepřekročitelné hranice dobývacích prostorů vycházejí z usnesení vlády. …více

Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách jsou závazným usnesením vlády Petra Pitharta č. 444 ze dne 30. října 1991, které bylo přijato na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala. Definuje linie, za které nesmí postoupit těžby v jednotlivých severočeských dolech. Tyto linie tedy nevycházejí ze zákona, ale z pouhého usnesení vlády. Stejným způsobou mohou být také zrušeny, proto negarantují jistotu nikomu - obyvatelům dotčených obcí ani těžebním společnostem.

Zdroj: Úřad vlády ČR


Tvrzení

Videoklip Šachťák od Spolku severočeských havířů reprezentuje citlivé video v citlivé situaci, kdy se řeší prolomení limitů těžby.

Skutečnost

Česká vláda již o prolomení administrativních limitů na těžbu hnědého uhlí rozhodla v říjnu roku 2015. …více

Vláda Bohuslava Sobotky rozhodla v pondělí 19. října 2015 na výjezdním zasedání v Ústí nad Labem o posunutí administrativních limitů na těžbu hnědého uhlí na dole Bílina a o jejich zachování na dole ČSA. Zároveň oznámila, že problematikou se až do konce volebního období nehodlá zabývat. Ministerstvo průmyslu a obchodu má dále podle usnesení vlády č. 827 v letech 2016-2020 každoročně vyhodnocovat plnění Státní energetické koncepce a do roku 2020 předložt vládě analýzu potřeb hnědého uhlí. Za této konstelace je přinejmenším přehnané mluvit o citlivé situaci a o tom, že se řeší prolomení limitů těžby. Recesistické video Spolku severočeských havířů, které bylo určeno výhradně k pozvání na tradiční candrbál, vyvolalo reakce plné emocí. Svědčí to o tom, že diskuze o těžbě uhlí v severních Čechách i nadále zůstává značně zpolitizovaná a vyhrocená.

Zdroj: Úřad vlády ČR


Tvrzení

Podle schválené Státní energetické koncepce ČR uhlí za limity energetika nepotřebuje a nebude je potřebovat ani v příštích desetiletích.

Skutečnost

ASEK s prolomením těžebních limitů naopak víceméně počítá. …více

S prolomením těžebních limitů přímo počítají minimálně 2 scénáře ASEK: Bezpečnostní a soběstačný a Konvenční ekonomický. Optimalizovaný scénář se nevyhýbá možnosti těžby uhlí za hranice limitů na dole Bílina. Aktualizovaná státní energetická koncepce (ASEK) reprezentuje strategické zadání pro rozvoj české energetiky na dalších 25 let, jinými slovy: určuje pouze směr, jakým by se česká energetika měla vydat. Obsahuje základní varianty dlouhodobého vývoje české energetiky do roku 2040. Posláním aktualizované Státní energetické koncepce je zajistit spolehlivé a bezpečné dodávky energie za konkurenceschopné a přijatelné ceny a nepřerušené dodávky v krizových situacích. V materiálu dokonce stojí přímo formulace, že strategickou odpovědí na výzvy v sektoru energetiky je efektivní využití domácích energetických zdrojů a surovin. Jedním z cílů koncepce je také zajistit stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí.

Zdroj: ASEK, 2015


Tvrzení

Větší hodnota uhlí je v jeho zachování než v jeho vytěžení.

Skutečnost

Zachovat uhlí v zemi většinou znamená definitivně se zbavit možnosti těžby. …více

Až dojde k odpisu zásob a plánovanému zatopení a rekultivaci dolu, zásoby uhlí nebude možné nikdy vytěžit, a to jak z ekonomických, tak z technických důvodů. Stejné důvody staví do roviny utopie i teoretickou konzervaci lomu. Těžbou se uhlí neznehodnocuje, jde naopak o jediný způsob, jak jej využít. Většina studií, které si nechávalo zpracovat ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí zcela jednoznačně, že varianta úplného prolomení limitů je nejvýhodnější. Těžba uhlí povrchovým způsobem je téměř všude na světě efektivní. Na rozdíl od hlubinného dobývání lze povrchovou těžbou velmi rychle a za nízkých nákladů získat z ložiska miliony tun uhlí ročně. V ČR navíc zvyšuje rentabilitu vysoká výhřevnost tuzemského hnědého uhlí (v nejlepších ložiscích nejvyšší v Evropě). Toto podnikání se tedy obejde zcela bez státních dotací, naopak slibuje velké přínosy. Pokud by stát neblokoval těžbu uhlí v dole ČSA, česká ekonomika by získala soukromou investici ve výši 30 miliard korun, což je srovnatelné s investicí automobilky Hyundai v Nošovicích (1,2 mld. eur). Tato investice by přinesla dalších přibližně 5 tisíc dlouhodobě udržitelných pracovních míst.

Zdroj: Severní energetická


Tvrzení

Snižující se cena hnědého uhlí svědčí o jeho pochybné kvalitě právě z hlediska energetiky.

Skutečnost

České hnědé uhlí je jedno z nejkvalitnějších v Evropě. …více

V lomu ČSA se nachází nejkvalitnější hnědé uhlí v celé Evropě s výhřevností až 20 MJ/kg, v průměru 17,5 MJ/kg. Podobné parametry má podle průzkumu provedeného v minulosti i uhlí za limity. Hnědé uhlí z lomu ČSA je v tomto ohledu nenahraditelné, svou kvalitou předčí uhlí ze všech ostatních lomů a těžebních lokalit. Tvrzení o pochybné kvalitě uhlí z hlediska energetiky se tedy zcela míjí s realitou. Výhřevnost reprezentuje množství energie obsažené v jednom kilogramu paliva. Čím je vyšší, tím lépe, protože při spalování vzniká více tepla či elektřiny. Průměrně se uvádí, že na výrobu jedné kilowatthodiny (kWh) energie potřebujeme asi 1,8 kg nízkovýhřevného uhlí, zatímco výhřevnějšího stačí polovina.

Zdroj: Výzkumný ústav pro hnědé uhlí


Tvrzení

Už prolomení limitů u Bíliny je nebezpečný precedens, protože překračuje zákon z roku 1991 o stanovení limitů.

Skutečnost

Limity nikdy nebyly stanoveny zákonem, ale usnesením vlády. …více

Administrativní limity na těžbu hnědého uhlí v severních Čechách zavedla vláda Petra Pitharta usnesením č. 444 ze dne 30. října 1991,které bylo přijato na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala. Definuje linie, za které nesmí postoupit těžby v jednotlivých severočeských dolech. Nejde o zákon, ale podzákonní normu. Z toho důvodu ke zrušení limitů stačí opět pouze usnesení vlády.

Zdroj: Vláda ČR


Tvrzení

V dole ČSA operuje společnost Czech Coal Pavla Tykače.

Skutečnost

Těžební společnost, která působí na ČSA, se jmenuje Severní energetická. …více

Společnost Czech Coal sice patří Pavlu Tykačovi, ovšem rozhodně neoperuje v dole ČSA. V dole ČSA těží hnědé uhlí společnost Severní energetická.

Zdroj: Severní energetická


Tvrzení

Těžba hnědého uhlí je ekonomicky neefektivní, proto nemá smysl za každou cenu udržovat pracovní místa v tomto oboru.

Skutečnost

Tento obor je naopak vysoce rentabilní, pokračování těžby by bylo jednoznačně ekonomicky přínosné. …více

Těžba uhlí povrchovým způsobem je téměř všude na světě efektivní. Na rozdíl od hlubinného dobývání lze povrchovou těžbou velmi rychle a za nízkých nákladů získat z ložiska miliony tun uhlí ročně. V ČR navíc zvyšuje rentabilitu vysoká výhřevnost tuzemského hnědého uhlí (v nejlepších ložiscích nejvyšší v Evropě). Toto podnikání se tedy obejde zcela bez státních dotací, naopak slibuje velké přínosy. Pokud by stát neblokoval těžbu uhlí v dole ČSA, česká ekonomika by získala soukromou investici ve výši 30 miliard korun, což je srovnatelné s investicí automobilky Hyundai v Nošovicích (1,2 mld. eur). Tato investice by přinesla dalších přibližně 5 tisíc dlouhodobě udržitelných pracovních míst.

Zdroj: Severní energetická


Tvrzení

Existuje evropský trh hnědého uhlí, v případě pokračování těžby tedy hrozí zvýšení exportu ze strany soukromých těžarů.

Skutečnost

Hnědé uhlí se nevyplatí převážet na větší vzdálenosti, přeshraniční obchod je tedy velmi omezený. …více

Pokud jde o mezinárodní obchod, černé a hnědé uhlí jsou v úplně odlišném postavení. Černé uhlí má natolik vysokou kvalitu (především výhřevnosti), že se jej vyplatí převážet i na velké vzdálenosti. Z toho důvodu existuje světový trh této komodity. Hnědé uhlí má naopak obecně nižší kvalitu (výhřevnost), a proto je většinou nejvýhodnější využít jej co nejblíže dobývacího prostoru. Hnědé uhlí proto disponuje spíše lokálními trhy, export do zahraničí bývá velmi omezený. Obava, že v případě prolomení limitů i na lomu ČSA, bychom vyváželi ve velkém uhlí do zahraničí, je tudíž zbytečná. Tento podnikatelský záměr by se jednoduše nevyplatil.

Zdroj: Severní energetická


Tvrzení

Lom Bílina patří Czech Coalu, tedy soukromé společnosti.

Skutečnost

Vlastníkem lomu jsou Severočeské doly, které spadají pod polostátní ČEZ. …více

V diskuzi o pokračování těžby šlo o 2 lomy, v němž těží hnědé uhlí 2 různé společnosti. Zatímco lom ČSA vlastní soukromá společnost Severní energetická, lom Bílina patří Severočeským dolům, které jsou součástí polostátní skupiny ČEZ.

Zdroj: ČEZ


Tvrzení

Za limity je deset milionů tun hnědého uhlí.

Skutečnost

Souhrnné zásoby na lomech Bílina a ČSA jsou mnohonásobně vyšší. …více

V lomu Bílina se po zrušení limitů zvýšily vytěžitelné zásoby o téměř 120 milionů tun až na 255 milionů tun. V lomu ČSA je za limity ještě více hnědého uhlí. Pokud by vláda rozhodla o pokračování těžby i na něm, vytěžitelné zásoby by se na ČSA zvýšily na 314,7 milionů tun. Za limity tedy leží minimálně více než 400 milionů tun hnědého uhlí. Pokud bychom započetli i zásoby pro eventuální 3. a 4. fázi v lomu ČSA, zásoby by překročily 1 miliardu tun.

Zdroj: Severní energetická


Tvrzení

Teplárny spotřebovávají úplné minimum vytěženého uhlí.

Skutečnost

Do tepláren směřuje téměř čtvrtina hnědého uhlí, navíc jde převážně o tzv. teplé (kvalitnější) uhlí. …více

Teplárny spotřebovávají skoro čtvrtinu ročního objemu těžby hnědého uhlí. Veřejné teplárny (14 výroben) mají spotřebu 3 mil. tun ročně a závodní teplárny celkem 4,8 mil. tun ročně. Teplárenství tedy za rok spotřebuje téměř 8 mil. tun. Pokud bychom brali v úvahu i tříděné uhlí pro lokální topeniště, museli bychom připočíst ještě dalších cca 1,7 mil. tun. To je dohromady téměř 10 mil. tun ročně. Navíc je třeba si uvědomit, že není uhlí jako uhlí. To, jaké druhy používají, závisí na tom, jakými kotli jsou vybaveny, tedy na podmínkách spalovacího procesu. A ty nelze úplně jednoduše změnit bez poměrně rozsáhlé rekonstrukce celé teplárny. Změna kvality paliva by tedy byla poměrně náročná. Na tomto místě je vhodné připomenout, že pokud jde o kvalitu (výhřevnost), v ČR se těží velmi rozmanité druhy hnědého uhlí (cca 10-20 MJ/kg). Ze dvou výše uvedených faktů jasně vyplývá, že při alokování paliva pro teplárenské zdroje nelze vystačit s prostými počty, ale je nutné zahrnout i parametr kvality a spalovacího procesu. Obecně lze konstatovat, že pro teplárenství se hodí výhřevnější druhy (z Bíliny a ČSA).

Zdroj: VUPECK-ECONOMY, Dlouhodobá prognóza trhu s hnědým uhlím (2015)


Tvrzení

Bilanční studie VUPEK-ECONOMY obsahuje faktické chyby a její závěr je, že české energetice nebude stačit ani plné prolomení limitů.

Skutečnost

Studie říká, že potřeby české energetiky pokryje pouze plné proomení limitů a fakticky se od finálního materiálu ministerstva liší pouze odlišným pohledem na budoucnost Elektrárny Počerady. …více

Drobné překlepy neměly absolutně žádný vliv na závěry studie, staly se však záminkou k trvalému napadání požadavku zrušit limity na obou lomech. Za zpracovanými kvantifikacemi dlouhodobých zdrojů a potřeb hnědého uhlí si nicméně VUPEK-ECONOMY i nadále stojí. O faktografické správnosti materiálu svědčí i skutečnost, že mezi studií VUPEK-ECONOMY a finální studií ministerstva je jediný rozdíl: ministerstvo vyřadilo od roku 2024 z bilance Elektrárnu Počerady s roční spotřebou ve výši cca 5 mil. tun, zatímco VUPEK vycházel z názoru Vršanské uhelné, že o tuto elektrárnu má zájem a jejím získáním hodlá naplnit smlouvu mezi ní a ČEZ z roku 2013.

Zdroj: VUPECK-ECONOMY, Dlouhodobá prognóza trhu s hnědým uhlím (2015)


Tvrzení

S vytěžením uhlí pod Horním Jiřetínem se nikdy doopravdy nepočítalo.

Skutečnost

Energetická politika státu ještě před deseti lety uhlí za limity na lomu ČSA zahrnovala. …více

Dobývací prostor byl na území Horního Jiřetína stanoven už v roce 1972. S těžbou za limity pak přímo počítala státní energetická koncepce vydaná v roce 2004. Není tedy pravdou, že s uhlím pod Jiřetínem se doopravdy nikdy nepočítalo. Mimochodem o tom, že toto uhlí bylo ve hře, svědčí také to, že báňský úřad dával po roce 2004 zamítavé stanovisko přistěhovalcům.

Zdroj: Státní energetická koncepce (2004), Severní energetická


Tvrzení

Pokud se rozhodne o odepsání zásob, příslušné uhelné ložisko zanikne.

Skutečnost

Ložisko fakticky nelze zrušit právním aktem. …více

Odpis zásob představuje pouze administrativní akt, kterým se snižuje jejich množství v evidované kategorii, ale v žádném případě nevede k jejich faktickému (fyzickému) zániku. Ložisko nemůže zaniknout právním aktem. Dokud není vytěženo, tak v něm stále existuje surovina, kterou je možno v případě ekonomické nutnosti využít. V čase se budou měnit jenom technické a ekonomické podmínky těžby s tím související.

Zdroj: Výzkumný ústav pro hnědé uhlí


Tvrzení

Vývoz elektřiny do zahraničí České republice nic nepřináší.

Skutečnost

Exportovat elektřinu je ekonomicky výhodné a posiluje to energetickou bezpečnost naší země. …více

Elektřina je žádaná komodita, za níž čeští vývozci inkasují peníze. Díky přebytku v celkové obchodní bilanci má z této oblasti nezanedbatelný přínos i ČR. Další argument ve prospěch dostatečné kapacity na straně výroby, je energetická bezpečnost státu. V době, kdy se například Velká Británie či Itálie potýkají s nedostatkem elektráren, se může Česká republika cítit mnohem lépe než zbytek Evropy.

Zdroj: Severní energetická


Tvrzení

Česká republika by se měla zbavit primitivní závislosti na fosilních palivech.

Skutečnost

V současnosti pochází téměř 87 % světové primární energie z fosilních paliv. …více

Uhlí, zemní plyn a ropa se dohromady podílí na téměř 87 % světové primární energie (zemní plyn 23,9 %, uhlí 29,9 %, ropa 33,1 %). International Energy Agency předpovídá, že uhlí se do roku 2017 stane hlavním celosvětovým zdrojem primární energie. Tvrdit tedy o České republice, že by se měla zbavit primitivní závislosti na fosilních palivech, je nejenom irelevantní, ale zcela v rozporu se světovými trendy.

Zdroj: BP (2013), IEA


Tvrzení

Diskuze o pokračování těžby je především otázkou zaměstnanosti, protože uhlí za limity z lomu ČSA by primárně nešlo do teplárenství.

Skutečnost

Otázek je více - jde nejen o zaměstnanost, ale také o budoucnost české energetiky. …více

Uhlí z lomu ČSA je nejkvalitnější v Evropě, má nejvyšší výhřevnost, proto se hodí hlavně pro teplárenství. Kromě toho je v důsledku ekologické, protože stačí jej spálit polovinu oproti většině ostatním druhům, aby vznikla ekvivalentní energie. Problematika odbytu je samozřejmě komplikovaná – soukromé společnosti těžko může stát nařídit, komu má prodávat. Právě z toho důvodu ovšem navrhla Severní energetická státu společný podnik, který by mohl jasně říct, kolik se vytěží, komu se prodá a za kolik. Otázka zaměstnanosti je samozřejmě velice důležitá, tím spíš, že region trpí dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností v zemi. Ovšem zužovat diskuzi pouze na ni, je nesprávné. Uhlí z lomu ČSA může hrát v budoucnu klíčovou roli v celé české energetice. A v důsledku zdaleka nemusí jít jen o teplárenství. Pokud bude prodloužena životnost elektrárny Počerady nebo stát nestihne vybudovat nákladné jaderné bloky, uhlí může chybět i v elektroenergetice.

Zdroj: VUPEK, Severní energetická


Tvrzení

Podle studií, které si nechalo zpracovat ministerstvo průmyslu a obchodu, se prolomení limitů České republice nevyplatí.

Skutečnost

Všechny studie kromě té environmentální tvrdí zcela jednoznačně, že varianta úplného prolomení limitů je nejvýhodnější. …více

Podle bilanční studie, kterou zpracovala společnost VUPEK, zajistí vyrovnanou bilanci spotřeby a produkce hnědého uhlí pouze plné prolomení limitů, tedy jak na dole Bílina, tak na dole ČSA. Podle ekonomické studie bude mít největší přínos pro české hospodářství opět pokračování těžby na obou lomech. A podle sociální studie tato varianta vygeneruje nejnižší počet nezaměstnaných. Proti úplnému prolomení limitů je vlastně pouze environmentální studie, ta je však považována za nadhodnocenou a manipulativní.

Zdroj: Studie MPO k pokračování těžby


Tvrzení

Evropa se topí v přebytcích elektřiny, jejíž spotřeba klesla na úroveň roku 1990.

Skutečnost

Spotřeba v celé Evropě naopak roste. …více

Výroba elektřiny v EU se mezi léty 1997 a 2013 zvýšila o 14,6 %, spotřeba o 18,9 %. Odborníci navíc očekávají další nárůst, a to mimo jiné proto, že elektřina začne nahrazovat jiné energetické zdroje, například benzín v automobilech. Informace o přebytcích elektřiny a klesající spotřebě se zakládá nejspíš na špatné interpretaci informací Eurostatu. Podle nich skutečně došlo k poklesu, ovšem u spotřeby primárních energetických zdrojů přepočtených na ekvivalent energie v tuně ropy (zkratka toe). Je to důležitý detail, protože odráží například i snížení spotřeby paliva u automobilů, nikoliv spotřeby elektřiny.

Zdroj: Energostat


Tvrzení

Česká republika od 90. let navzdory spuštění Temelína neodstavila jedinou uhlenou elektrárnu.

Skutečnost

Provoz ukončilo několik uhelných elektráren, jejichž výkon v souhrnu převyšuje výkon Temelína. …více

Od 90. let byly byly odstaveny uhelné elektrárny s cekovou kapacitou 2020 MW, tedy o málo větší, než tehdy měly oba nové bloky v Temelínu. Jmenovitě jde o výrobní bloky v elektrárnách Prunéřov 1, Tisová, Tisová 2, Tušimice 1, Hodonín, Počerady, Ledvice, Poříčí a Mělník 2.

Zdroj: ČEZ


Tvrzení

Elektrárna Chvaletice je zastaralá a plýtvavá.

Skutečnost

Chvaletice jsou nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v ČR, mají za sebou rozsáhlou ekologizaci a před sebou modernizaci, která prodlouží její životnost do roku 2030. …více

Doménou elektrárny je právě její efektivní a ekologický provoz. V kotlích se spaluje uhlí s nejvyšší výhřevností v zemi a díky kombinované výrobě elektřiny a tepla dosahuje spalování účinnosti 88 %. V roce 2016 budou v Elektrárně Chvaletice kompletně zrekonstruovány 2 bloky, každý se jmenovitým výkonem 205 MW. Díky tomu zařízení splní nejpřísnější požadavky na dlouhodobý ekologický provoz.

Zdroj: Elektrárna Chvaletice


Tvrzení

Uhlí lze v budoucnu nahradit cíleně pěstovanou biomasou.

Skutečnost

Nelze, protože zemědělskou půdu chceme primárně využívat pro pěstování potravin. …více

Pěstování energetických plodin naráží v ČR na prioritu využívat zemědělskou půdu pro pěstování potravin. Cíleně pěstovaná biomasa se u nás dnes nepěstuje na půdě ležící ladem, ale kvůli výhodnějším dotacím spíše na půdě, která byla dříve zemědělsky využívána pro jiné plodiny. V důsledku jsme v roce 2014 měli historicky nejmenší plochu osázenou bramborami (a ceny brambor stouply až od 40 %). Co se týče možností a efektivity tohoto energetického odvětví, pro základní představu poslouží jeden příklad za všechny: město Plzeň z plochy 12,5 hektaru po 6 letech pěstování japonského topolu sklidilo 660 tun štěpky. Toto množství zajistilo Plzeňské teplárenské palivo na jeden den topné sezóny. Další sklizeň se očekává za čtyři roky...

Zdroj: MZE, Magistrát města Plzeň


Tvrzení

Nic nebrání tomu, aby se hnědé uhlí využívalo přednostně v teplárenství.

Skutečnost

Hnědé uhlí těží soukromé společnosti a těm stát nemůže diktovat, jak s ním mají naložit. …více

Dokud patřily těžební společnosti v ČR státu, skutečně nic nebránilo tomu, aby stát řekl, jakým způsobem uhlí využije. I v současnosti sice uhlí jako nerostná surovina patří státu, těžební společnosti jsou však většinou soukromé. V souladu s horním zákonem těží na základě licence, odvádějí poplatky a s výsledným produktem obchodují. Pokud by se stát snažil vstoupit do tohoto systému, aniž by byl vlastníkem těžební společnosti, šlo by o nepřípustné narušení svobodného trhu. Stát tedy dnes v podstatě nemůže administrativně stanovit, aby se hnědé uhlí využívalo přednostně v teplárenství. Z výše uvedených důvodů například společnost Severní energetická navrhuje státu společný podnik, v němž by si stát mohl sám určovat, k čemu hnědé uhlí využije. Nejdůležitější úlohou státu by bylo stanovovat těchto 5 základních parametrů: kdy se bude těžit, kolik se bude těžit, komu se dodá, za kolik a co se stane s výtěžkem. Formálně by šlo o akciovou společnost, v níž by stát měl majoritní podíl a těžební společnost minoritní podíl nebo nic. Společný podnik by si najal těžaře, ten by těžil uhlí a měl by přiměřený zisk. Výnos by zůstal společnému podniku.

Zdroj: ČBÚ, Severní energetická


Tvrzení

Dosud provedené studie a analýzy převážně doporučují limity zachovat.

Skutečnost

Zachování limitů doporučuje pouze jedna studie a ta byla mnohokrát zpochybněna. …více

Aktivisté rádi upozorňují na blíže neupřesněné množství studií a analýz, které doporučují zachovat administrativní limity. Takový závěr má přitom pouze studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, která na základě již dávno neplatných dat z 90. let poukazuje na negativní dopady těžby na životní prostředí. Zcela přitom pomíjí ekologizaci těžebního procesu a energetických zdrojů, rekultivace, vyčištění ovzduší či aktuální čísla dokumentující nemocnost (téměř ve všech ohledech je dnes Ústecký kraj srovnatelný s ostatními regiony). Pokud jde o závěry tzv. Pačesovy komise, zjevně jde o špatnou interpretaci. Pačesova komise jasně deklarovala: „K problematice těžebních limitů je v současné době těžké říci jasné ano, nebo ne.“

Zdroj: VŠCHT, Perspektivy české energetiky - současnost a budoucnost (Drábová, Pačes)


Tvrzení

Teplárny ročně potřebují pouze 6-7 milionů tun hnědého uhlí.

Skutečnost

Roční potřeba tepláren je daleko vyšší - kolem 10 milionů tun hnědého uhlí. …více

České teplárny spotřebují ročně asi 10 miliónů tun hnědého uhlí. To, jaké druhy používají, závisí na tom, jakými kotli jsou vybaveny, tedy na podmínkách spalovacího procesu. A ty nelze úplně jednoduše změnit bez poměrně rozsáhlé rekonstrukce celé teplárny. Změna kvality paliva by tedy byla poměrně náročná. Na tomto místě je vhodné připomenout, že pokud jde o kvalitu (výhřevnost), v ČR se těží velmi rozmanité druhy hnědého uhlí (cca 10-20 MJ/kg). Ze dvou výše uvedených faktů jasně vyplývá, že při alokování paliva pro teplárenské zdroje nelze vystačit s prostými počty, ale je nutné zahrnout i parametr kvality a spalovacího procesu.

Zdroj: Výzkumný ústav pro hnědé uhlí


Tvrzení

V současnosti se v ČR těží 40 milionů tun hnědého uhlí ročně.

Skutečnost

V roce 2014 dosáhla surová těžba (před úpravou) 38,3 milionů tun a odbytová těžba (po úpravě) pouhých 35,5 milionů tun. …více

Těžba hnědého uhlí z dlouhodobého hlediska výrazně klesá, a to již od roku 1984, kdy dosáhla historického maxima (96,8 milionů tun). K nejvýraznějšímu propadu došlo v průběhu 90. let, v roce 1990 se těžilo 78,6 milionů tun a v roce 2000 už jen 50,6 milionů tun. Pod hranici 40 milionů tun ročně se dostáváme právě v tomto období - v roce 2014 se v ČR vytěžilo pouze 38,3 milionů tun. To je však údaj odpovídající surové těžbě, tj. před úpravou. Odbytová těžba (po úpravě) činila v roce 2014 pouhých 35,5 milionů tun. Technologický proces úpravy uhlí je nezbytným mezičlánkem mezi těžbou a jeho využitím.

Zdroj: Hornická ročenka (ČBÚ), Výzkumný ústav pro hnědé uhlí


Tvrzení

Těžba pod Krušnými horami představuje geologicko-stabilitní a bezpečnostní riziko pro důlní provoz, těžební mechanismy i pracovníky lomů a ekosystém bučin na svazích, v důsledku hrozí i nedostatek vody v podhůří.

Skutečnost

Všechna tato rizika jsou dlouhodobě měřena a vyhodnocována a z dosavadních výsledků vyplývá, že Krušné hory v těchto ohledech těžba neohrožuje. …více

Zajištění stability svahů povrchového lomu je pro těžební společnost povinností dle horního zákona a souvisejících vyhlášek. V tomto smyslu se provádějí stabilitní výpočty, které jsou zapracovávány do Plánu otvírky, přípravy a dobývání a dále se rozpracovávají pro jednotlivé technologické celky (rýpadlo, zakladač, pásová doprava) v konkrétních oblastech lomu. Stabilita svahů je dále kontrolována měřeními přímo v terénu. Na základě výsledků sledování bočních svahů lomu ČSA v minulých letech byl učiněn závěr, že krystalinikum Krušných hor je stabilní a problémovou partií mohou být sedimenty. Proto se těžební společnost zaměřila na jejich monitoring. Od roku 2005 funguje nový automatický měřicí systém, který ve stanoveném intervalu proměřuje soustavu pevně stabilizovaných bodů umístěných na bočních svazích lomu ČSA. Pro lokální sledování stabilitních poměrů se od roku 2006 používají tzv. operativní měřické body, které umožňují rychlé rozšíření monitorovacího systému. Monitorovacích bodů je nainstalováno 67. Měření probíhá každou hodinu, přičemž výsledky putují na dispečink výroby, kde probíhá kontrola nepřetržitě 24 hodin denně. V rámci systému jsou stanoveny takzvané varovné stavy a v případě jejich překročení jsou okamžitě kromě dispečinku upozorněni i další odpovědní pracovníci. Každý den pak výsledky putují na vyhodnocení do Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí, který zpracovává čtvrtletní a roční zprávu ze všech měřicích metod. Tyto zprávy jsou následně předkládány Obvodnímu báňskému úřadu. Na základě vývoje báňských postupů zpracoval VÚHU odborný posudek, který stanovil, že Krušné hory ohroženy nejsou, navíc na jejich úpatí vzniká vnitřní výsypka lomu ČSA, která příznivě ovlivňuje stabilitní poměry. Hrozbě místního nedostatku vody v současnosti nic nenapovídá.

Zdroj: Czech Coal, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí


Tvrzení

Na ČSA bychom měli hledat šetrnější způsoby těžby.

Skutečnost

Nejšetrnějším způsobem dobývání je na ČSA povrchová těžba v současné podobě. …více

Geologické podmínky Mostecké pánve v podstatě neumožňují vytěžení uhlí jiným než povrchovým způsobem, například hlubinnou těžbou nebo zplyňováním. To platí také pro lom ČSA, který za územními limity těžby skrývá největší zásoby uhlí. Při hlubinné těžbě by z důvodu nedostatečné mocnosti nadloží docházelo k velkým poklesům terénu, což by přímo ohrožovalo existenci obcí nad lokalitou těžby. Navíc tento způsob neumožňuje maximální využití uhlí v ložisku. Podobné je to i s technologií podzemního zplyňování uhlí přímo v jeho ložisku, proti ní mluví v lokalitě ČSA řada argumentů. I při tomto způsobu využití ložiska dochází k výrazným poklesům terénu, protože uhlí se v ložisku přeměňuje na plyn, který se odvádí k dalšímu zpracování. V podzemním reaktoru pak zůstane v podstatě popel, který představuje mnohem menší objem hmot, než mělo původně uhlí. Navíc v lomu ČSA jsou stará důlní díla, kterými by vznikající plyn mohl unikat, což by bylo i životu nebezpečné. Ani tato technologie by neumožňovala zachování obce nad místem těžby. A v neposlední řadě ložisko uhlí v lomu ČSA nemá pro technologii zplyňování vhodné fyzikální a geologické parametry nadloží. U podobně situovaných uhelných ložisek, jako jsou v této části Podkrušnohoří, je povrchová těžba v podstatě jedinou reálně využitelnou alternativou.

Zdroj: Výzkumný ústav pro hnědé uhlí


Tvrzení

Každý dodavatel má palivo o určitých parametrech a nedá se říci, že by jedno bylo kvalitnější nebo méně kvalitní.

Skutečnost

V každé těžební lokalitě je úplně jiné uhlí, druhy se liší především výhřevností, sirnatostí a obsahem vody. …více

Kvalita hnědého uhlí by měla být důležitou součástí diskuze o pokračování těžby. Kdo tvrdí, že všechny druhy jsou v podstatě stejné, a nezáleží tedy na lokalitě, odkud se dobývá, klame veřejnost. Vzniká tak mylný dojem, že státu může být v podstatě jedno, kde těží a co těží a že v rámci bilanční analýzy může s hnědým uhlím nakládat jako například s komunálním odpadem. Jediným parametrem je prostě váha v tunách a víc nás nemusí zajímat. Kvalitativní rozdíly jsou přitom v této oblasti obrovské, a to jak v rámci ČR, tak i Evropy. Málokdo ví, že jsme evropskou hnědouhelnou velmocí, protože naše nejlepší ložiska v rámci starého kontinentu nemají konkurenci. Nejdůležitějším parametrem je tzv. výhřevnost, která určuje kolik energie se dá vyrobit z jednoho kilogramu paliva. A právě nejvýhřevnějším uhlím (17,5 MJ/kg) se může pochlubit diskutovaný lom ČSA, na němž má těžba do 6-7 let skončit. Jinými slovy: to nejlepší uhlí máme tam, kde těžit nesmíme. Uhlí z lomu ČSA má navíc nízkou sirnatost i nízký obsah vody. Je tedy mimořádně výhodné především pro teplárenství. Za těchto okolností je nesprávné hovořit o nerostném bohatství pod Horním Jiřetínem pouze jako o běžném uhlí, které se dá vytěžit i jinde. Vždyť jde o nejlepší hnědé uhlí celé Evropy...

Zdroj: Výzkumný ústav pro hnědé uhlí


Tvrzení

V lomu ČSA těží společnost Severočeská energetická.

Skutečnost

Správný název společnosti je Severní energetická. …více

Důlní dílo ČSA spravuje Severní energetická, a.s., se sídlem v Mostě. Původní společnost s názvem Litvínovská uhelná vznikla 22. října 2008 rozdělením zaniklé společnosti Mostecká uhelná. Firma byla součástí skupiny Czech Coal. V roce 2013 se Litvínovská uhelná vyčlenila ze skupiny a následně se přejmenovala. Spolumajitelem Severní energetické je podnikatel Jan Dienstl.

Zdroj: Severní energetická


Tvrzení

Aktualizovaná státní energetická koncepce s uhlím do budoucna nepočítá.

Skutečnost

Dokument vůbec neřeší uhlí za limity a další důležité otázky, proto o budoucnosti uhelného průmyslu nic jasného neříká. …více

Aktualizovaná státní energetická koncepce (ASEK) reprezentuje strategické zadání pro rozvoj české energetiky na dalších 25 let, jinými slovy: určuje pouze směr, jakým by se česká energetika měla vydat. Obsahuje šest základních variant dlouhodobého vývoje české energetiky do roku 2040. Podle ministra průmyslu byla předchozí koncepce z roku 2004 již v mnohém překonána a nereflektovala množství událostí, které se v energetickém sektoru a v evropské ekonomice udály. Její přijetí tedy vycházelo mimo jiné z nezbytnosti plnit cíle, ke kterým jsme se zavázali v EU. ASEK však zcela opomíjí tři klíčové otázky české energetiky: financování výstavby nových jaderných bloků, prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí na Mostecku a podobu evropské energetické regulace. Dokud nenajdeme odpovědi alespoň na některé z nich, určitě nelze hovořit o soumraku uhlí ani jiných součástí energetického mixu.

Zdroj: ASEK


Tvrzení

Odklady rozhodnutí o limitech nahrávají těžařům, protože díky nim mají čas na lobbing.

Skutečnost

Nejistota vadí i těžařům, protože se pomalu blížíme do bodu, kdy bude pokračování těžby technicky i ekonomicky nemožné. …více

Nad nejbohatšími zásobami nejlepšího hnědého uhlí v Evropě leží mnoho desítek metrů skrývky, tj. nadložní vrstvy zeminy, kterou je třeba nejprve vytěžit, abychom se vůbec dostali k ložisku. Z toho plyne, že když se zítra rozhodne o přehodnocení limitů, těžební společnost se k prvnímu uhlí nedostaneme dřív než za deset let. Problém spočívá v tom, že s každým dalším odkladem se tato doba prodlužuje a nyní už se blížíme do situace, kdy už pokračování těžby ani nebude možné. Jednak to nebude dávat smysl ekonomicky a jednak už nebude k dispozici technika ani odborný personál. Severní energetická na lomu ČSA aktuálně realizuje útlumový program s roční těžbou kolem tří milionů tun uhlí. To znamená postupné odstavování technologií a rušení pracovních míst.

Zdroj: Severní energetická


Tvrzení

Limity bychom měli ponechat v platnosti, abychom zachovali část nerostného bohatství ČR pro naše potomky.

Skutečnost

Názor je založen na mylném předpokladu, protože po zatopení lomu už naši potomci dobývací prostor nikdy neotevřou. …více

Pokud zachováme limity na lomu ČSA, vyvstane obrovský problém, co udělat s jámou o velikosti několika tisíc hektarů, v níž se těžilo cca 100 let. V úvahu připadají obecně dvě možnosti: zakonzervovat ji, nebo zatopit (zrekultivovat). První možnost je extrémně nákladná, protože bezprostředně přináší stamilionové náklady na každoroční péči o důlní dílo. Druhá varianta pak nejspíš našim potomkům zcela zapovídá cestu k opětovnému otevření dobývacího prostoru. Po zatopení lomu by bylo nesmírně finančně i technicky náročné vrátit jej do stavu, který umožňuje efektivní těžbu. Z výše uvedených důvodů postrádají úvahy o zachování části nerostného bohatství našim potomkům reálné základy. Proto je tak důležité, aby česká vláda jasně řekla právě teď, zda má o nejkvalitnější uhlí v Evropě zájem, a kvalifikovaně rozhodla o těžebních limitech a budoucnosti lomu ČSA.

Zdroj: Severní energetická


Tvrzení

Hra o prolomení limitů na ČSA je pouze hrou o zvýšení hodnoty společnosti, o ničem jiném.

Skutečnost

V této hře jde především o zaměstnanost v regionu a budoucnost české energetiky. Zvýšení hodnoty společnosti je přirozeným zájmem každé firmy v moderní kapitalistické zemi. …více

Pokračování těžby za administrativními limity je klíčové pro zajistění zaměstnanosti v regionu, dostatku paliva pro elektrárny a teplárny a energetické bezpečnosti a průmyslové konkurenceschopnosti ČR. V této souvislosti je vhodné připomenout, že hnědé uhlí, které leží za limity na lomu ČSA, je nejkvalitnější v celé Evropě. Nehledě na to, vyčítat firmě, že usiluje o zvýšení vlastní hodnoty, je stejné, jako vyčítat zaměstnancům, že pracují kvůli mzdě. Jinými slovy jde o přímé popření kapitalismu. Generování zisku je v moderní demokratické zemi základním cílem každé soukromé společnosti. Nic jiného by vlastně management ani nemělo zajímat, protože vytváření zisku je důvod, proč firma vznikla.

Zdroj: Severní energetická, Business Leaders Forum


Tvrzení

Studie Petra Pauknera vypracovaná pro ministra financí popisuje reálný stav na trhu hnědého uhlí.

Skutečnost

Majitel společnosti Carbounion Bohemia není nezávislý, má v souvislosti s limity vlastní podnikatelské zájmy, proto jeho materiál těžko může být objektivní a vyvážený. …více

Majitel společnosti Carbounion Bohemia Petr Paukner na začátku jara vypracoval v souvislosti s diskuzí o prolomení limitů studii pro ministra financí Andreje Babiše. Ten o materiálu informoval na svém twitterovém účtu a uploadoval jej na server ulozto.cz. Petr Paukner ve studii doporučuje ministru financí prolomit limity pouze na dole Bílina. Aktuální stav spotřeby hnědého uhlí ani energetická bilance ČR podle něj nevyžadují prolomit limity na ČSA. Největší tuzemský obchodník s uhlím sám prohlásil, že studii o pouhých 17 stranách vypracoval podle sebe a ponechává na libovůli adresáta, jak s ní naloží. Jde tedy o jednostranný dokument, který rozhodně nelze považovat za popis reálného stavu na trhu hnědého uhlí. Takový materiál by musel vytvořit nezávislý subjekt, který nemá na problematice vlastní ekonomický zájem. Tím Petr Paukner není a být nemůže.

Zdroj: E15, iuhli.cz


Tvrzení

Problémy české energetiky vyřeší úspory energie a rozvoj obnovitelných zdrojů.

Skutečnost

Úspory i obnovitelné zdroje mají v ČR omezený potenciál, samy o sobě nás nezachrání. …více

Úspory jistě patří mezi směry, kterými by se měl ubírat vývoj české energetiky. Musíme však rozlišovat mezi úsporami technickými a společenskými. ČR má rozhodně potenciál technických úspor v oblasti výroby (účinnost, kvalita paliva atd.) a spotřeby (zateplování, moderní spotřebiče atd.), méně už však v oblasti transportu elektřiny (česká elektroenergetika, plynárenství i teplárenství jsou dlouhodobě optimalizovány na minuimum ztrát). Hlavní problém ale spočívá v rovině společenské. Spotřeba energie může významně klesnout pouze za předpokladu, že bude naše společnost ochotna a schopna významně změnit způsob života. A taková revoluce zatím není v dohlednu. Jednak nemá dostatečnou podporu ze strany obyvatelstva a jednak si ji malý stát integrovaný do evropských struktur nemůže dovolit, protože by jej to ekonomicky podlomilo. Obnovitelné zdroje energie jsou moderním a přínosným doplňkem našeho energetického mixu, zatím se však těžko mohou stát jeho základem. Vodní zdroje jsou téměř vyčerpány, větrná mapa je relativně chudá, potenciál sluneční energie velmi omezený a biomasa by neměla konkurovat potravinám. Z toho plyne závěr, že problémy české energetiky rozhodně nelze řešit výhradně úsporami a rozvojem obnovitelných zdrojů.

Zdroj: Perspektivy české energetiky - současnost a budoucnost (D. Drábová, V. Pačes a kol. 2014)


Tvrzení

Těžba za limity by se dotkla i chemického závodu Unipetrolu.

Skutečnost

Druhá etapa těžby na lomu ČSA chemičku neohrožuje a třetí etapa spadá časově daleko za obzory obchodní strategie Unipetrolu. …více

I kdyby vláda zrušila limity, těžební společnost by vyřešila všechny střety zájmů a těžba by pokračovala, chemičku by důlní dílo ve druhé etapě (cca do roku 2060) nijak neohrozilo. Závody totiž leží mimo stanovený dobývací prostor, a těžba by skončila několik set metrů před nimi. Z toho důvodu také zástupci Unipetrolu sami nikdy nevyjádřili znepokojení z možného pokračování těžby na lomu ČSA. Před ohrožením chemičky a s ní spojených pracovních míst varují výhradně ekologičtí aktivisté a další osoby, které nemají dostatek informací. Areál chemických závodů by skutečně zasáhla až eventuální třetí etapa těžby, ta však rozhodně nezačne dříve než po roce 2060. V tomto kontextu je vhodné upozornit na to, že aktuální obchodní strategie společnosti Unipetrol pokrývá léta 2013-2017. Horizont 60. let tedy pro vedení společnosti představuje hodně vzdálenou budoucnost.

Zdroj: Severní energetická, Unipetrol


Tvrzení

Těžba pod Horním Jiřetínem nemůže být rentabilní.

Skutečnost

Pod Horním Jiřetínem se nachází nejkvalitnější hnědé uhlí v celé Evropě, těžba by nejspíš byla vysoce rentabilní. …více

Zásoby v lokalitě ČSA, ověřené americkou společností Boyd, dosahují 750 milionů tun hnědého uhlí s průměrnou výhřevností 17,5 MJ/kg. Toto uhlí se díky svým mimořádným parametrům hodí pro využití v teplárnách. Tak kvalitní ložisko v současnosti nemá žádný z velkých evropských producentů (pro informaci: Německo 7,8-11,3 MJ/kg, Polsko 7,4-10,3 MJ/kg). V rámci 2. etapy těžby (za limity) se počítá s vytěžením cca 287 milionů tun uhlí, které je považováno i v rámci lomu ČSA za nejkvalitnější. Tvrdit, že těžba by nebyla rentabilní, je tedy přinejmenším předčasné a pravděpodobně i mylné.

Zdroj: Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, Boyd, Severní energetická


Tvrzení

Němci, kteří chtějí dosáhnout 80% podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, mají dnes 3. nejlevnější elektřinu v Evropě.

Skutečnost

Německá elektřina je naopak 2. nejdražší v Evropě a může za to právě nadměrná podpora obnovitelných zdrojů. …více

V roce 2014 platili Němci za 1 MWh elektřiny závratných 292 eur (skoro dvakrát více než Češi!). Drazší elektřinu měli už pouze v Dánsku (297 eur). Je přitom pozoruhodné, že v obou případech mají vysoké ceny stejnou příčinu: ztrátový vývoz a drahý dovoz. Německý export tvoří z velké části elektřina ze štědře dotovaných obnovitelných zdrojů, která se vyváží s velkou ztrátou a tuto ztrátu platí německý spotřebitel. Obdobně vyváží Dánsko obrovské přebytky větrné elektřiny za velmi nízké ceny a dováží elektřinu za vysoké ceny v době, kdy není dostatečně větrno. Němci mají 2. nejdražší elektřinu dokonce i v přepočtu na standard kupní síly.

Zdroj: Eurostat, 2014


Tvrzení

Teplárny mohou postupně přejít například na černé uhlí, jehož je nyní přebytek a cena je rekordně nízká.

Skutečnost

Přechod tepláren k černému uhlí by vyvolal zdražení tepla i elektřiny, závislost na ruském dovozu a nejspíš i rozpad centrálního zásobování teplem. …více

Hnědé uhlí je svými charakteristikami (výhřevnost, obsah síry, vody, popela apod.) zcela odlišnou surovinou než černé uhlí, což se projevuje i v procesu spalování v tepelných elektrárnách a teplárnách. Kotle na spalování černého uhlí jsou zcela odlišně dimenzovány a materiálové hospodářství u hnědouhelných elektráren je také nesrovnatelné s elektrárnami spalujícími černé uhlí. Samotný přechod z hnědého na uhlí černé by tak vyžadoval kompletní přestavbu zařízení – minimálně výstavbu nového kotle se všemi důsledky pro ekonomiku zdroje a konkurenceschopnost systémů centrálního zásobování teplem. Návrat tepláren k černému uhlí by vedl ke zdražení tepla i výroby elektřiny, což by pravděpodobně urychlilo rozpad soustavy centrálního zásobování teplem. Černé uhlí by bylo navíc nejspíš nutné dovážet z Ruska, což by vzhledem k současné geopolitické situaci závažně ohrozilo strategickou a energetickou bezpečnost ČR. Toto riziko je o to vyšší, že dovoz by bylo nezbytné podmínit tvrdými požadavky na kvalitu dodávky (výhřevnost, termíny, struktura). Z výše uvedených důvodů mohou teoreticky uvažovat o této cestě pouze 3 teplárny z 29 analyzovaných. Přechod na černé uhlí tedy obecně nelze považovat za dobré řešení.

Zdroj: Invicta 2008


Tvrzení

Je již přesvědčivě potvrzeno, že bez uhlí za těžebními limity se tuzemská energetika obejde.

Skutečnost

K tomuto závěru dosud nevedla žádná seriózní komplexní prognóza české energetiky, různé dílčí analýzy naopak naznačují, že uhlí za těžebními limity bude potřeba. …více

Abychom mohli přesvědčivě odpovědět na otázku, zda se tuzemská energetika obejde bez uhlí za těžebními limity či nikoliv, museli bychom kromě objemu vytěžitelných zásob přesně znát potřeby současných a budoucích spotřebitelů, především tepláren a tepelných elektráren. Protože takový přehled zatím neexistuje, je předčasné dělat definitivní závěry. Už nyní se ovšem objevují náznaky, že bez prolomení limitů budou chybět miliony tun uhlí přinejmenším v teplárenství.

Zdroj: MPO, Invicta Bohemica


Tvrzení

Poplatky z těžby uhlí rok od roku klesají.

Skutečnost

Zákonem stanovené odvody těžařů pro stát a obce dlouhodobě prudce stoupají. …více

Poplatek z těžby uhlí je odvozen od tržní ceny uhlí a ta výrazně vzrostla. Reálné odvody těžebních společností se tedy od 90. let několikrát navýšily. Zatímco v roce 2008 odvedla těžební společnost státu za každý milion vytěžených tun uhlí 4,5 milionu korun, v roce 2013 to bylo už 8,7 milionu Kč. Při posuzování výše odvodů je navíc vhodné si uvědomit celosvětový kontext: Ve většině vyspělých zemí, kde se těží uhlí, se žádné podobné poplatky neplatí.

Zdroj: Severní energetická


Tvrzení

Rozhodnutí o osudu největších českých zásob kvalitního uhlí (280 milionů tun) můžeme odložit, vytěžit je lze kdykoli.

Skutečnost

Špatné rozhodnutí odepíše zásoby uhlí navždy. …více

V okamžiku, kdy vláda rozhodne o neprolomení limitů, dojde k odpisu zásob a plánovanému zatopení a rekultivaci dolu. Zásoby uhlí pak z ekonomického hlediska nebude možné nikdy vytěžit.

Zdroj: Severní energetická


Tvrzení

Elektřinu z uhlí nepotřebujeme, protože ji stejně levně vyvážíme do zahraničí!

Skutečnost

Uhlí je nejvýznamnějším zdrojem elektřiny pro domácí spotřebu a elektřina je náš důležitý vývozní artikl. …více

Z uhlí se vyrábí polovina české elektřiny. Kdybychom nic nevyváželi, uhlí by pokrylo spotřebu skoro celých Čech, přesněji řečeno 61 % celkové spotřeby ČR. Elektřina je důležitý vývozní artikl, který se vyrábí z českých zdrojů a vyváží se za světové ceny. Čistý zisk z exportu české elektřiny je 4,5 miliardy korun. Ceny stanovuje trh, protože elektřina se obchoduje na české i mezinárodní burze. ČR je navíc součástí EU, a musí tedy respektovat zásadu volného pohybu osob, zboží a služeb. Export elektřiny v principu podpořila i Nezávislá energetická komise pod vedením Dany Drábové a Václava Pačesa.

Zdroj: Energetický regulační úřad, kancelář prezidenta ČR


Tvrzení

Teplárenství má zajištěné dlouhodobě dodávky uhlí i při zachování limitů.

Skutečnost

Teplárenství chybí uhlí už dnes, kritická situace nastane za 6 let. …více

Teplárenství bude chybět uhlí už po roce 2021. Například z lomu ČSA berou v současnosti teplárny 1,45 milionů tun uhlí a z lomu Bílina 2 miliony tun uhlí. Pokud neprolomíme limity, po roce 2021 obě tato čísla klesnou na nulu a nezávislým teplárnám, které nejsou vlastnicky propojeny s těžebními společnostmi, bude chybět zhruba milion tun uhlí. Situaci komplikuje také nepříliš známý fakt, že ne všechno uhlí je vhodné pro teplárenství. Například nízkovýhřevné uhlí z lomu Vršany lze spalovat pouze v jednom z 35 teplárenských zdrojů.

Zdroj: Invicta Bohemica, Teplárenské sdružení ČR



© Severní energetická a.s. 2015 | Mapa webu