Je uhlí potřeba?

Tvrzení

Videoklip Šachťák od Spolku severočeských havířů reprezentuje citlivé video v citlivé situaci, kdy se řeší prolomení limitů těžby.

Skutečnost

Česká vláda již o prolomení administrativních limitů na těžbu hnědého uhlí rozhodla v říjnu roku 2015. …více

Vláda Bohuslava Sobotky rozhodla v pondělí 19. října 2015 na výjezdním zasedání v Ústí nad Labem o posunutí administrativních limitů na těžbu hnědého uhlí na dole Bílina a o jejich zachování na dole ČSA. Zároveň oznámila, že problematikou se až do konce volebního období nehodlá zabývat. Ministerstvo průmyslu a obchodu má dále podle usnesení vlády č. 827 v letech 2016-2020 každoročně vyhodnocovat plnění Státní energetické koncepce a do roku 2020 předložt vládě analýzu potřeb hnědého uhlí. Za této konstelace je přinejmenším přehnané mluvit o citlivé situaci a o tom, že se řeší prolomení limitů těžby. Recesistické video Spolku severočeských havířů, které bylo určeno výhradně k pozvání na tradiční candrbál, vyvolalo reakce plné emocí. Svědčí to o tom, že diskuze o těžbě uhlí v severních Čechách i nadále zůstává značně zpolitizovaná a vyhrocená.

Zdroj: Úřad vlády ČR

Tvrzení

Podle schválené Státní energetické koncepce ČR uhlí za limity energetika nepotřebuje a nebude je potřebovat ani v příštích desetiletích.

Skutečnost

ASEK s prolomením těžebních limitů naopak víceméně počítá. …více

S prolomením těžebních limitů přímo počítají minimálně 2 scénáře ASEK: Bezpečnostní a soběstačný a Konvenční ekonomický. Optimalizovaný scénář se nevyhýbá možnosti těžby uhlí za hranice limitů na dole Bílina. Aktualizovaná státní energetická koncepce (ASEK) reprezentuje strategické zadání pro rozvoj české energetiky na dalších 25 let, jinými slovy: určuje pouze směr, jakým by se česká energetika měla vydat. Obsahuje základní varianty dlouhodobého vývoje české energetiky do roku 2040. Posláním aktualizované Státní energetické koncepce je zajistit spolehlivé a bezpečné dodávky energie za konkurenceschopné a přijatelné ceny a nepřerušené dodávky v krizových situacích. V materiálu dokonce stojí přímo formulace, že strategickou odpovědí na výzvy v sektoru energetiky je efektivní využití domácích energetických zdrojů a surovin. Jedním z cílů koncepce je také zajistit stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí.

Zdroj: ASEK, 2015

Více k tématu

Horní Jiřetín

Tvrzení

Prolomení limitů v extrémním případě povede ke zbourání Dolního Jiřetína.

Skutečnost

Dolní Jiřetín zanikl již v 80. letech 20. století... …více

Dolní Jiřetín je název zaniklé obce v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se 6 km severozápadním směrem od bývalého města Mostu v nadmořské výšce 235 m n. m. s katastrální výměrou 776 ha. K horní části Dolního Jiřetína přiléhala jeho osada Čtrnáct Dvorců a vytvářely souvislý pás osídlení podél Jiřetínského potoka až k dnešnímu Hornímu Jiřetínu. Obec byla zlikvidována v letech 1980–1983. V souvislosti s úvahami o pokračování těžby na lomu ČSA tedy zánik této obce skutečně nehrozí.

Zdroj: Wikipedia.org

Tvrzení

Když na začátku roku 2015 ministr Mládek představil 4 varianty pokračování těžby, proti posunu limitů na lomu ČSA se zvedla vlna odporu.

Skutečnost

Vlnu odporu se zoufale a celkem neúspěšně snažili zvednout pouze ekoaktivisté. …více

Představení 4 základních variant pokračování těžby uhlí na Mostecku bezprostředně vyvolalo reakce prakticky pouze v odborných kruzích a na zájmových místech. Emoce se pokoušeli na jaře rozdmýchat ekoaktivisté, příliš se jim to však nevedlo. Podle oficiálních údajů samotných organizátorů se celorepublikového happeningu Limity jsme my zúčastnilo pouhých 1078 lidí. To je méně než polovina obyvatel Horního Jiřetína. Akce se konala ve 22 městech, průměrně tedy vyjadřovalo v 1 obci svůj nesouhlas necelých 50 lidí. Nehledě na tyto snahy zůstávají nejdůležitější názory samotných obyvatel Horního Jiřetína. A ty v dosud nejrozsáhlejším průzkumu vyhodnotila agentura STEM jako vyrovnané: třetina souhlasí se stěhováním, třetina nesouhlasí a třetina je nerozhodnutá.

Zdroj: Severní energetická, Limity jsme my, STEM (2014)

Více k tématu

Zaměstnanost v regionu

Tvrzení

V lomu ČSA se pomalu připravuje útlum těžby hnědého uhlí.

Skutečnost

Těžba se na ČSA už dávno utlumuje. …více

Útlumový program probíhá v lomu ČSA již několik let. Dva technologické celky na těžbu skrývky před lety dosáhly hranice těžebních limitů a byly odstaveny. Zrušeno bylo 200 pracovních míst. Těžební společnost postupně odstaví další dva technologické celky, definitivně ukončí těžbu skrývky a krátce po roce 2020 také těžbu uhlí. Následná činnost již bude spočívat pouze v zahlazení hornické činnosti (sanaci a rekultivaci území). Severní energetická je také kvůli rozhodnutí vlády o limitech nucena definitivně uzavřít provoz na hlubiném dole Centrum. Na jaře důl dotěží poslední stěnu v rámci platného povolení.

Zdroj: Severní energetická

Tvrzení

Propuštění horníci z Bíliny a ČSA nezvýší nezaměstnanost, plynule odejdou do důchodu.

Skutečnost

Při zachování limitů může vzrůst nezaměstnanost na Mostecku až ke 20 %. …více

Veškeré analýzy k problému zaměstnanosti na Mostecku v souvislosti s těžebními limity se shodnou na tom, že pokud nebude pokračovat těžba na Bílině a ČSA, přibude skokově přes 10 000 nezaměstnaných a nezaměstnanost v okrese Most se přiblíží ke 20 %. Jen nezaměstnaní z lomu ČSA a návazných profesí by zvedli nezaměstnanost na Mostecku z 13,2 % na 16,6 % (téměř o 3,5 procentního bodu!). Úřad práce Krajské pobočky v Ústí nad Labem již nyní připravuje krizový scénář. Podle něj by již v roce 2023 bylo v krajské evidenci nezaměstnaných ještě o 5300 lidí více, což by byl přímý důsledek útlumu těžby. Argument s plynulými odchody do důchodu nelze přijmout, protože zazněl již při prvních vlnách propouštění v 90. letech. A tehdy nezaměstnanost v důsledku limitů a propouštění v hornickém průmyslu prudce stoupala.

Zdroj: Úřad práce Krajské pobočky v Ústí nad Labem, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí

Více k tématu

Životní prostředí

Tvrzení

Konference v Paříži byla průlomová, svět se jednomyslně shodl na ukončení éry fosilního průmyslu.

Skutečnost

Nová klimatická smlouva jen zrecyklovala čtvrt století staré fráze - žádné konkrétní závazky podepsány nebyly. …více

Navzdory tomu, že novináři píší o klimatické konferenci v Paříži jako o historickém mezníku či průlomu, ve skutečnosti žádné zásadní nové závazky přijaty nebyly. Konference pouze zopakovala stanovisko z roku 1992, kdy v Riu de Janeiru vznikla Mezinárodní úmluva o změnách klimatu a vlády se zavázaly, že budou blíže nespecifikovaným způsobem bojovat proti globálnímu oteplování. Pařížská konference také zopakovala stanovisko EU ke Kjótskému protokolu, že by se oteplování mělo zastavit na hranici 2 °C. Pro doplnění: je to hranice, která neplyne z vědeckých poznatků, ale pouze náhodné číslo určené politiky. V Paříži nebyly dohodnuty žádné konkrétní postupy, jak cíle dosáhnout. Žádné konkrétní závazky tentokrát – na rozdíl od Kjóta – přijaty nebyly. Ani mechanismy sledování, zda se tyto závazky plní. Ani žádné sankce za neplnění.

Zdroj: klimaskeptik.cz

Tvrzení

Pokračování těžby uvrhne Ústecký kraj zpět do 70. a 80. let.

Skutečnost

Těžba a spalování hnědého uhlí na severu Čech už bude jenom klesat, nehledě na limity. …více

Žádná varianta pokračování těžby Ústecký kraj zpět do 70. či 80. let rozhodně neuvrhne. Tehdejší situace byla naprosto odlišná hned v několika oblastech. Objem těžby byl oproti dnešku dvojnásobný a energetické zdroje ještě nepodstoupily modernizaci (zejména odsíření). Z uhlí se navíc vyráběla převážná většina elektřiny a tepla. Po ekologizaci energetiky a útlumu těžby se životní prostředí Ústeckého kraje výrazně proměnilo. Díky těmto změnám dnes dokonce energetika ani není největším znečišťovatelem. A i kdyby vláda rozhodla o plném prolomení limitů (včetně dolu ČSA), celkový objem těžby už bude pouze klesat a stejně tak i objem spalovaného hnědého uhlí v českých elektrárnách a teplárnách.

Zdroj: VUPECK-ECONOMY, Dlouhodobá prognóza trhu s hnědým uhlím (2015), ČHMÚ

Více k tématu


© Severní energetická a.s. 2015 | Mapa webu