Je uhlí potřeba?

Tvrzení

Elektřina z uhlí jde na export.

Skutečnost

Většina uhelné elektřiny se spotřebuje v ČR. …více

Fyzikální zákony nám neumožňují zjistit, z jakého zdroje pochází elektřina z přenosové soustavy, proto je tvrzení o exportní uhelné elektřině zcela pomýlené. Nicméně bilance ERÚ jasně ukazují, že většina uhelné elektřiny se spotřebuje v ČR. V roce 2016 jsme vyrobili 77 415 GWh netto elektřiny. Z toho 41 520 GWh (tedy 53,6 %) připadá na tepelné elektrárny. Celkový export v roce 2016 dosáhl 24 401 GWh. Předpokládáme-li, že do zahraničí směřovala česká elektřina přibližně v rozložení národního energetického mixu, vyjde nám, že z uhelných elektráren to bylo přibližně 13 087 GWh, tedy pouhá třetina. Dvě třetiny elektřiny vyrobené z uhlí se tedy pravděpodobně spotřebovaly na území České republiky.

Zdroj: Energetický regulační úřad

Tvrzení

Do blízkosti hnědouhelného lomu lze volně vstupovat.

Skutečnost

Vstup neoprávněných osob do dobývacího prostoru je zakázán. …více

Hnědouhelné povrchové doly jsou území, v nichž je vykonávána povolená hornická činnost. Vstup neoprávněných osob je tedy zakázán a připouští se pouze na zvláštní povolení. Kdo neoprávněně vnikne do území, ve kterém je vykonávaná hornická činnost, se dopustí spáchání přestupku podle ustanovení § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Pokud nastane tato situace, provozovatel je povinen zastavit veškerý provoz, což může způsobit škodu na majetku.

Zdroj: Český báňský úřad

Více k tématu

Horní Jiřetín

Tvrzení

Tři čtvrtiny obyvatel Horního Jiřetína jsou proti stěhování, které by bylo vynuceno pokračováním těžby.

Skutečnost

Proti stěhování je třetina, další třetina je pro a zbylá třetina zůstává nerozhodná. …více

Informace o odporu tří čtvrtin obyvatel Horního Jiřetína proti pokračování těžby a vynucenému stěhování pochází z malého průzkumu MF DNES. Redakce oslovila pouze 33 lidí z Horního Jiřetína a okolí. Celkem 24 z nich odpovědělo, že se v žádném případě kvůli uhlí stěhovat nechce a jen čtyři připustili, že by šli pryč. Zbytku je to jedno nebo odmítli odpovědět. Velký průzkum renomované sociologické agentury STEM zveřejněný v roce 2014 však poukazuje na poněkud odlišné názorové klima: proti stěhování je přibližně třetina, stejný počet lidí je naopak pro. Zbylá třetina zůstává nerozhodná. Průzkum byl proveden technikou standardizovaného rozhovoru, jichž bylo v několika vlnách uskutečněno 407. Navštíveno bylo celkem 735 domů či bytů.

Zdroj: STEM 2014

Tvrzení

Těžbě by na ČSA musely ustoupit obce Dolní Jiřetín a Černice.

Skutečnost

Obec, která by se případně měla stěhovat, je jediná a jmenuje se Horní Jiřetín. …více

Dolní Jiřetín (německy Niedergeorgenthal) je název zaniklé obce, která se nacházela cca 6 km severozápadním směrem od bývalého Mostu. K horní části Dolního Jiřetína přiléhala jeho osada Čtrnáct Dvorců a vytvářely souvislý pás osídlení podél Jiřetínského potoka až k dnešnímu Hornímu Jiřetínu. Obec byla zlikvidována kvůli těžbě již v letech 1980–1983. V současnosti se v souvislosti s možným pokračováním těžby uvažuje o přestěhování obce Horní Jiřetín. Černice v tomto ohledu nelze považovat za další obec, protože jde o místní část Horního Jiřetína.

Zdroj: Severní energetická, Wikipedia.org

Více k tématu

Zaměstnanost v regionu

Tvrzení

Firmy Pavla Tykače sídlí na Kypru, ČR z nich tedy nemá daňový přínos.

Skutečnost

Těžební společnosti sídlí v Mostě, daně platí v České republice. …více

Společnost Czech Coal i Severní energetická sídlí v Mostě, daně tedy odvádějí v České republice. Severní energetická se dokonce vloni probojovala mezi 20 největších plátců a stala se nejvýznamnějším plátcem Ústeckého krjae. Za posledních deset let pak mostecké těžební skupiny zaplatily do veřejných rozpočtů bezmála 30 miliard korun.

Zdroj: Obchodní rejstřík, Ministerstvo financí ČR

Tvrzení

V lomu ČSA se pomalu připravuje útlum těžby hnědého uhlí.

Skutečnost

Těžba se na ČSA už dávno utlumuje. …více

Útlumový program probíhá v lomu ČSA již několik let. Dva technologické celky na těžbu skrývky před lety dosáhly hranice těžebních limitů a byly odstaveny. Zrušeno bylo 200 pracovních míst. Těžební společnost postupně odstaví další dva technologické celky, definitivně ukončí těžbu skrývky a krátce po roce 2020 také těžbu uhlí. Následná činnost již bude spočívat pouze v zahlazení hornické činnosti (sanaci a rekultivaci území). Severní energetická je také kvůli rozhodnutí vlády o limitech nucena definitivně uzavřít provoz na hlubiném dole Centrum. Na jaře důl dotěží poslední stěnu v rámci platného povolení.

Zdroj: Severní energetická

Více k tématu

Životní prostředí

Tvrzení

Stát dotuje rekultivace.

Skutečnost

Vytvářet prostředky na rekultivace je zákonnou povinností těžaře, stát hradí pouze škody vzniklé před privatizací. …více

Povinnost provádět rekultivace uložil těžebním společnostem už zákon o ochraně zemědělského půdního fondu z roku 1957. Náklady na rekultivace byly do roku 1990 bilanční položkou na úrovni centrálního plánování. Hnědouhelné podniky v té době vytvářely značné zisky, které byly odčerpávány do státního rozpočtu, např. Severočeské hnědouhelné doly odvedly do státního rozpočtu v letech 1980-1994 více jak 20 miliard korun. Zásadní změny přinesly novely Horního zákona po roce 1991, které uložily těžebním společnostem povinnost vytvářet rezervu finančních prostředků na sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou. V rámci privatizace v roce 1993 ovšem uhelné společnosti převzaly od státu nejen těžební lokality, ale i rozsáhlá území určená k revitalizaci. A na to nebyla vytvořena potřebná finanční rezerva. Jde o období od zahájení těžby na lokalitě do termínu její privatizace po odečtení do té doby již realizovaných sanačních prací. Odborné studie prokázaly, že výše těchto ekologických škod v Ústeckém a Karlovarském kraji dosahovala cca 20 miliard korun.

Zdroj: Hospodářská a sociální rada Mostecka

Tvrzení

Pardubický kraj má znečištěné ovzduší a může za to Elektrárna Chvaletice.

Skutečnost

Ovzduší Pardubického kraje patří naopak k nejčistším v ČR (i díky investicím v Elektrárně Chvaletice). …více

Jestli životní prostředí v Pardubickém kraji něco trápí, pak jsou to staré neřešené zátěže v rámci privatizace státních podniků Synthesia a Paramo. Dominantním zdrojem znečišťování v Pardubickém kraji jsou malé stacionární zdroje lokálního vytápění domácností, které se podílejí zejména na emisích tuhých znečišťujících látek (59 %) a oxidu uhelnatého (71 %). Elektrárna Chvaletice dlouhodobě splňuje povolené emisní limity ve všech klíčových parametrech, které jsou určující pro kvalitu životní prostředí. V minulosti investovala miliardy korun do mnoha ekologických opatření a díky tomu dnes vyrábí tu nejčistší energii v historii. V současnosti vypouští jen zlomek původního množství emisí a po aktuálně probíhající modernizaci se její dopad na životní prostředí ještě sníží.

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí, ČHMÚ

Více k tématu


© Severní energetická a.s. 2015 | Mapa webu